STARÉ MĚSTO 2017

Staroměstský turnaj jsem si letos zahrál celkově počtvrté a z předloňského roku jsem obhajoval pěkné 2. místo.
Úvodní dvě partie byly spíše zahřívací, přestože soupeři úporně vzdorovali. Ve třetím kole jsem měl prvního relativně silnějšího soupeře, a to Zdeňka Maršálka. Zvolil jsem však bílými špatnou variantu, kterou soupeř jednak dle svých slov dobře znal a má ji obehranou z rapidů a bleskovek, a jednak jsem ji v jeden moment zahrál zbytečně "agresivně":


Kaňovský - Maršálek, pozice po 12...Sh7


Nyní jsem zahrál lákavé 13.e5?!, což ovšem není dobré: černý jezdec se přes d7 rychle zapojí zpátky do hry přes pole c5 a hlavně se tímto tahem až příliš otevírá černý bělopolák na h7. Po 13.De2 sice bílý nemá ze zahájení žádnou extra výhodu, ale rozhodně se hraje. Naopak po 13...Jd7 14.Je4 Jdc5 15.Jd4 Jb4 16.Jxc5 Sxc5 17.Se4 Db6! jsem rychle pochopil, že v pozici nemám ani náznak výhody a navíc v takovéto pozici soupeře ani nemám jak splést. Partie poměrně záhy skončila remízou.

Čtvrté kolo mi přisoudilo mladičkého slovenského talenta Miroslava Krupu (ročník 2006!). Měl jsem z něj docela respekt, ve třetím kole hrál velmi pěkně a vynalézavě! Ale ukázalo se, že se má ještě hodně co učit... :)


Krupa - Kaňovský, pozice po 21.Vd1


V pozici na diagramu výše jsem v již příjemnější pozici zahrál typický výpad 21...b5!? A jelikož soupeř neviděl, co tím myslím, poslušně si pěšce vzal. Jenomže po 22.cxb5 axb5 23.Jxb5 Sxb5 24.Dxb5 následovalo 24...Da7+ 25.Kh1 Jg4!


Krupa - Kaňovský, pozice po 25...Jg4


a ukázalo se, že šach na f2 je natolik nepříjemný, že bílý ihned ztrácí materiál. Partii jsem poté vrzy vyhrál.

V pátém kole jsem usedl proti IM Pavlu Zpěvákovi. Toho jsem tentokrát ze zahájení jasně přehrál, když se mi podařilo pozičně obětovat dámu a postupně získat velkou převahu. Tu jsem však bohužel zcela ztratil jedním neopatrným tahem:


Kaňovský - Zpěvák, pozice po 29...Da7


Zde jsem příliš zbrkle zahrál 30.Kc2?, už jsem považoval pozici za jasně vyhranou a chtěl jsem uhnout z případných šachů od černého jezdce. Jak to tak bývá, hned po tahu mi došlo, na co jsem zapomněl. Soupeř zcela správně zahrál 30...Jd7! a já musím jezdce dobrat, tím ovšem přicházím o svého důležitého černopolného střelce, ba co víc: černá dáma se až příliš rozehraje! Tady je veškerá výhoda bílého pryč a já začal po chvilce dokonce bojovat o vyrovnání! Partie po časové tísni nabrala divoký průběh, ve kterém naštěstí soupeř promyslel až moc času, který mu pak v závěru chyběl, protože objektivně jsem stál vícekrát na prohru. Naštěstí se mi podařilo partii udržet, i když možná spíše proto, že soupeř už měl asi jen minutu, a jelikož se hrálo bez přídavku, musel využít možnost změny tempa s přídavkem pět vteřin za tah, což však automaticky znamená nabídku remízy. Hodně mě ovšem mrzí, že jsem nevyužil krásnou remízovou variantu v této pozici:


Kaňovský - Zpěvák, pozice po 50...Kb8


Zde jsem zahrál slabší 51.f8D?, kde objektivně pořád ještě stojím na hranici prohry. Budu sice mít za dámu dvě figury a tři pěšce a černý zůstane bez pěšce, ale moje figurky budou stát velice špatně. Mělo se stát krásné 51.Ve7!, což jsem původně chtěl hrát, ale pak jsem měl zdaleka ne první zatmění v této partii, protože jsem se domníval, že nová dáma z h1 mi vezme jezdce na d4... Po 51...h1D+ 52.Ka2 má sice černý dvě dámy, ale bude rád za remízu!


Kaňovský - Zpěvák, pozice z varianty


Po jediném 52...Df1 přichází typický věčný šach pomocí 53.Jc6+ s dalším 54.Ja7+ a pořád dokola, černý král vůbec nesmí jít na a8, protože by na a7 dostal mat!

V šestém kole jsem hrál černými s IM Pliškim. Ze zahájení jsem sice dostal pozici, která se mi moc nelíbila, ale hrálo se. Ve střední hře však soupeř začal dělat nepřesnosti a já jsem až nečekaně snadno získal vyhranou koncovku. Klíčová partie pak přišla v sedmém kole. Hrál jsem bílými s FM Zetochou a podařilo se mi získal krásnou pozici. Dokonce jsem měl v jednu chvíli o hodinu lepší čas! Byl jsem bavíc bytostně přesvědčený, že hraji správné tahy, proto mě šokovalo, když jsem najednou zjistil, že mi nic nevychází! Seděl jsem, seděl, počítal, znovu počítal... a nic! Tentokrát mne šachový instinkt strašlivě zklamal. Své svěřence často učím, že taktika vychází tomu, kdo stojí lépe, ale tato partie se ukázala být výjimkou: soupeři až neskutečně vycházela taktika!


Kaňovský - Zetocha, pozice po 19...Sd7


Tah 20.Ve1 je natolik šachový, že jsem ho prostě nemohl nezahrát! Paradoxně už toto není nejsilnější pokračování, mělo se stát "suché" 20.Vf3 a bílý stojí velice dobře. Já jsem si ovšem říkal, že chci přes třetí řadu převést druhou věž, to je přece mnohem šachovější! Přišlo však správné 20...Se6 a já automaticky zahrál 21.Ve3?, protože právě proto jsem šel věží na e1! Objektivně však ani toto není dobré pokračování, zřejmě se mělo stát ještě "sušší" 21.Sxa6 stále ještě s výhodou bílého. Po 21...Jg4! totiž bílému, ač jsem tomu ještě i dlouho po partii nemohl uvěřit, nic nevychází! Následovalo 22.Vh3 (po 22.Vg3 je nepříjemmné 22...Sh4) 22...Sxf5 23.exf5 Df6 a černý je prostě v pohodě! Po 24.Vg3 má 24...Dh4 a po 24.Ja4 zase 24...Dg5 25.Jb6 Dd2!


Kaňovský - Zetocha, pozice po 23...Df6


Tady jsem zahrál rozhodující chybu 24.Df3? Nutné bylo poněkud zvláštní 24.Se2 a hraje se, ale to je tah, který člověka skoro ani nenapadne... Pravdou je, že jsem zcela přehlédl soupeřův 25. tah. Přišlo opět správné 24...Dd4! a po 25.Jd1 vtipné 25...Dxd1+! a já se musel ihned vzdát, protože mi zůstane celá věž míň...
Musím říct, že toto byla jedna z nejzvláštnějších partií, které jsem kdy hrál, protože šachová logika, které jako hráč i trenér silně věřím, tady prostě a jednoduše nefungovala...

V osmém kole jsem opět stál na výhrus Rosťou Kubošem, ale v jeden moment, opět už ve vyhrané pozici, jsem zahrál tah, který sice objektivně také vyhrává, ale dává soupeři možnost partii zdramatizovat. A právě od toho momentu začal hrát můj soupeř doslova jako bůh! Partii nakonec velmi pěkně udržel, musím sportovně uznat, že půlku vybojoval zaslouženě! V ten moment už bylo jasné, že to letos dobré umístění nebude. V devátém kole se mi konečně podařilo vyhrát, ale do posledního kola jsem schytal černými GM Tallu. Předpokládal jsem, že bude chtít hrát na výhru, měl výborné pomocné hodnocení, takže mohl být ještě i třetí! Ale v osmém tahu mi nečekaně nabídl remízu, navíc v pozici, kterou jsem vůbec neměl v přípravě a kterou jen těžko můžu vyhrávat. Hodně se mi nechtělo, ale nakonec jsem přijal. Ve výsledku se to ukázalo jako nečekaně pragmatické rozhodnutí, protože jsem skončil šestý a při výhře... bych byl pátý!
Celkově tedy rozhodně spíše neúspěch, za rok to pevně doufám bude lepší! Partie však byly velice zajímavé, a to je důležité!